Prohlášení katolických biskupů USA, Listopad 1996 (volný překlad)

Jako následovníci Ježíše Krista a účastníci mocné ekonomiky jsou katolíci ve Spojených státech povoláni usilovat o větší ekonomickou spravedlnost tváří v tvář přetrvávající chudobě, rostoucím příjmovým rozdílům a stále častějším diskusím o ekonomických otázkách ve Spojených státech i ve světě. Vyzýváme katolíky, aby používali následující etický rámec pro ekonomický život jako zásady pro úvahy, kritéria pro úsudek a pokyny pro jednání. Tyto zásady jsou čerpány přímo z katolického učení o ekonomickém životě.

1. Ekonomika existuje pro člověka, ne člověk pro ekonomiku.
2. Veškerý hospodářský život by měl být utvářen morálními zásadami. Ekonomické volby a instituce je třeba posuzovat podle toho, jak chrání nebo podkopávají život a důstojnost lidské osoby, podporují rodinu a slouží společnému dobru.
3. Základním morálním měřítkem každé ekonomiky je to, jak se daří chudým a zranitelným.
4. Všichni lidé mají právo na život a zajištění základních životních potřeb (např. jídlo, oblečení, přístřeší, vzdělání, zdravotní péče, bezpečné prostředí, ekonomické zabezpečení).
5. Všichni lidé mají právo na ekonomickou iniciativu, produktivní práci, spravedlivou mzdu a dávky, důstojné pracovní podmínky, jakož i právo organizovat se a vstupovat do odborů nebo jiných sdružení.
6. Všichni lidé mají v rozsahu svých možností odpovídající povinnost pracovat, povinnost zajišťovat potřeby svých rodin a povinnost přispívat širší společnosti.
7. V ekonomickém životě má volný trh jasné výhody i limity; vláda má zásadní povinnosti i omezení; dobrovolné skupiny mají nezastupitelnou roli, ale nemohou nahradit správné fungování trhu a spravedlivou politiku státu.
8. Společnost má morální povinnost, včetně vládních opatření tam, kde je to nezbytné, zajistit příležitosti, uspokojit základní lidské potřeby a usilovat o spravedlnost v ekonomickém životě.
9. Pracovníci, vlastníci, manažeři, akcionáři a spotřebitelé jsou morálními činiteli hospodářského života. Svými rozhodnutími, iniciativou, tvořivostí a investicemi zvyšujeme nebo snižujeme ekonomické příležitosti, život společnosti a sociální spravedlnost.
10. Globální ekonomika má morální rozměr a lidské důsledky. Rozhodnutí o investicích, obchodu, pomoci a rozvoji by měla chránit lidský život a podporovat lidská práva, zejména pro ty nejpotřebnější, ať už žijí kdekoli na této zeměkouli.

Podle papeže Jana Pavla II. katolická tradice volá po „společnosti práce, podnikání a účasti“, která „není namířena proti trhu, ale požaduje, aby byl trh přiměřeně kontrolován společenskými silami a státem, aby bylo zajištěno uspokojení základních potřeb celé společnosti“. (Centesimus annus, 35). Celý ekonomický život by si měl uvědomovat skutečnost, že všichni jsme Boží děti a členové jedné lidské rodiny, povolaní k tomu, abychom uplatňovali jasnou prioritu pro „ty nejmenší z nás“.

Zdrojem tohoto rámce je Katechismus katolické církve, nedávné papežské encykliky, pastýřský list Ekonomická spravedlnost pro všechny a další prohlášení amerických katolických biskupů. Odrážejí učení církve o důstojnosti, právech a povinnostech lidské osoby, možnosti volby pro chudé, společném dobru, subsidiaritě a solidaritě.