Kulturní představy o kapitalismu jsou téměř všechny negativní. V Monopolech je to chlápek s cylindrem a doutníkem. Gordon Gekko říká: „Chamtivost je dobrá“. A nejnověji je tu hédonismus „Vlka z Wall Street“. Poselství je jasné: kapitalismus je sobecký. Socialismus nebo něco podobného je nesobecký. Ve skutečnosti je opak pravdou. Známý sociální kritik George Gilder nabízí tento překvapivý poznatek: kapitalismus je ve své podstatě především projevem altruismu, tedy dávání. Podnikatel může uspět pouze tehdy, když uspokojí potřebu zákazníka. To je důvod, proč kapitalismus, a pouze kapitalismus, může vytvořit prosperitu, po které všechny společnosti touží, a proč jsou všechny ostatní ekonomické recepty odsouzeny k nezdaru.
Prostý překlad videa.
Nikdo nezpochybňuje, že všechny ekonomické systémy odrážejí vnitřní zájem lidí o sebe sama. Ale pouze kapitalismus vytváří skupinu lidí, známou jako podnikatelé, kteří nemají jinou možnost než se starat o potřeby a přání druhých. Tito ostatní jsou jejich zákazníci.
Jen málo ekonomů však skutečně studuje chování těchto podnikatelů, kreativních vůdců kapitalistických podniků. Kdyby to udělali, zjistili by, že podnikatelé se ze samé podstaty své činnosti musí vyhýbat chamtivosti. Reagování na druhé je především pravým opakem chamtivosti.
Za druhé, chamtivost se v ekonomické sféře obvykle projevuje jako okamžitá spotřeba zboží a služeb. Popadnu, co mohu, bez ohledu na ostatní. Podnikatelé však musí začít šetřit, což je definováno jako vzdání se spotřeby za účelem dosažení dlouhodobých cílů. Často trvá měsíce, někdy i mnoho let, než se podaří uvést na trh nový výrobek nebo službu.
Podnikatelé navíc musí spolupracovat s ostatními a vytvářet týmy, aby dosáhli svých cílů. Při navrhování svého zboží a služeb se musí – opět – zaměřit nikoli na své vlastní potřeby, ale na potřeby ostatních. I to je opakem chamtivosti.
To, co podnikatelé dělají, když usilují o zisk, je tedy mnohem víc než jen vlastní zájem. Zisk je spíše měřítkem toho, jak dobře firma slouží ostatním. V kapitalismu podnik prosperuje pouze tehdy, pokud zákazníci dobrovolně obchodují za jeho produkci.
A pouze zlepšováním svých služeb ostatním může podnik prosperovat a růst. Pokud podnikatel sleduje především své vlastní zájmy a zájmy zákazníků až na druhém místě, jeho podnik zkrachuje. A dříve nebo později ho altruistický podnikatel předčí.
Kapitalismus je tedy ve své podstatě soutěží v dávání. Samozřejmě, že je do toho zapojen vlastní zájem. Ale genialita kapitalismu, a pouze kapitalismu, spočívá v tom, že vlastní zájem převádí na altruismus. Podnikatelé si mohou pomoci pouze tím, že pomohou druhým.
Všichni, kdo začali podnikat a přinesli kvůli tomu velké oběti, znají drama prvního dne: chce svět to, co mu mohu dát? Ať už jde o imigranta, který si otevře kosmetický salon, nebo Steva Jobse, který prodává počítač Apple, úspěch není zdaleka zaručen. Ve skutečnosti je to právě naopak.
Tyto odvážné duše, podnikatelé, kteří jsou tepajícím srdcem kapitalismu, kteří nám přinášejí nekonečné materiální výhody, jež si užíváme, od bankomatů až po léky zachraňující život – by měli být vzýváni k obdivu, ne strháváni.
Právě altruismus je důvodem existence kapitalismu a nadějí civilizace.