V roce 2007 přednesl Charlie Munger zahajovací řeč k absolventům Právnické fakulty Jihokalifornské univerzity. Kde vyprávěl příběh o fyzikovi Maxi Planckovi, který zrovna získal Nobelovu cenu. Když Planck cestoval po Německu a přednášel o kvantové mechanice, jeho šofér si přednášku postupně zapamatoval. Jednou šofér navrhl, že by mohl přednášku přednést, protože ji umí stejně dobře.

Planck jeho nabídku přijal.

Za Planckova přihlížení přednesl šofér přednášku naprosto přesně – až do první otázky položené profesorem fyziky někde vzadu v sále. V humorném závěru příběhu pohotový šofér tazateli řekl: “Překvapuje mě, že ve vyspělém městě, jako je Mnichov, dostávám tak elementární otázku. Požádám svého šoféra, aby vám na ni odpověděl.” A tak se stalo.

Munger říká, že tato historka působí jako metafora pro dva druhy znalostí, které na světě existují.

Jedním z nich je “šoférská znalost” neboli povrchní znalost lidí, kteří umí žvanit. Mohou působit charismatickým dojmem a jemnou barvou hlasu. Druhým jsou “Planckovy znalosti”, znalosti lidí, kteří o tématu skutečně něco vědí. Lidé kteří zaplatili cenu za získání těchto znalostí a něco umí.

Vy budete mít v životě problém když, se budete obracet k lidem se znalostmi šoférů od lidí s planckovými znalostmi.

Celou přednášku si můžete poslechnout zde: